napoveda_iskam_4:instalace:nastaveniterminalu

Nastavení terminálu

Provoz: Zobrazuje, pod kterým provozem je terminál veden ve Struktuře organizace. Zde se nedá změnit.

SID: Jednoznačný identifikátor terminálu uložený v registrech operačního systému. Změní se pouze přeinstalováním operačního systému.

Řada periferií - čtečky, ale i tiskárny apod. - jsou dnes připojena přes USB. Pro laika se to tváří tak, že je jedno, do jakého USB se co připojí. Ne tak ovšem pro systém, který má pro každé USB své označení a když zařízení přesunete do jiného USB portu, znovu jej instalují a nastavují. Při přemisťování PC doporučujeme zapojit periferie vždy do stejného portu, v jakém byly předtím. Typicky meziklávesnicové čtečky čipových karet pak nemusíte v ISKAMu přenastavovat.

Význam většiny parametrů by měl být patrný z jejich názvu. Zde jsou uvedeny jen informace, které nemusí být zřejmé.

Nastavení tisku hotovostních operací umožňuje zvolit, zda se má tisknout seznam hotovostních nabíjení a vybíjení. V případě tisku na účtenkové tiskárně (tiskne se jen v případě, že máte zatrženo „Pouze účtenková tiskárna“) se seznam netiskne nikdy. „Automatické“ chování je takové, že se seznam tiskne, kromě terminálů s povolenou lokální databází, které nemají zatržený výdej stravy na vrátnici. Na uvedených terminálech se seznam tiskne jen v případě, že je položek méně, než 20.

Jedná se o čtečku čipových karet. Snažíme se, aby byl ISKAM nezávislý na HW, tj. obecně se snažíme podporovat všechny typy čteček. V zásadě jsou na trhu tři různé typy čteček – jedny se chovají po připojení k počítači jako klávesnice, tj. přečtené číslo čipu vrací v podobě série kláves zpravidla zakončené enterem. Další se chovají jak sériový port (zpravidla se připojují přes USB a sériový port je tedy virtuální) – chování je jinak podobné, tj. při načtení čísla čipu přijde sekvence „znaků“ pro sériové lince a i v tomto případě je zpravidla ukončena enterem (znaky 10 a 13 nebo alespoň jeden z nich). A konečně třetí „typ“ čteček tvoří čtečky, které podporují i zápisy na karty a vyhovují standardu PC/SC (PC/SmardCard interface). PC/SC čtečky jsou obvykle dražší a při přiložení karty se do systému jako nový HW objeví i samotná karta, takže reakce na přiložení karty je pomalejší a jejich použití proto nedoporučujeme, nicméně jsou také podporovány (pouze čtení čísla čipu).

Některé typy čteček lze konfigurovat, takže umí vracet čísla čipů v různé podobě (hexadecimálně, dekadicky) či různém způsobu čtení (odpředu nebo odzadu, tj. MSB nebo LSB first). U jiných to konfigurovat nelze, proto existuje v ISKAMu řada různých nastavení, jak si s tím poradit.

Dobré zkušenosti máme se čtečkami PCR340 a to buď ve variantě emulující klávesnici PCR340-00 nebo sériovou komunikaci PCR340-VC. Nicméně reálně se ISKAM používá s řadou dalších typů čteček a ani nemáme jejich přehled, protože není jak poznat, o který typ čtečky se v daném případě jedná. Sériové čtečky mají tu výhodu, že nepíší čísla čipů do jiných aplikací (např. pokud má obsluha otevřený dokument v Excelu a má focus a někdo pípne kartou, tak se číslo čipu napíše do buňky a enterem se potvrdí…), jejich nevýhodou je pro změnu to, že k sériovému portu nemůže mít současně přístup více aplikací. Jinak jsou jejich vlastnosti srovnatelné.

Pro přidání čtečky do ISKAMu je nejlepší se přihlásit přímo na příslušném terminálu a spustit tlačítkem vlevo „Automatickou konfiguraci čtečky karet“. Dále postupujte podle pokynů na obrazovce. Budete k tomu potřebovat kartu, která je v databázi ISKAMu již obsažena (pokud zatím žádné karty v databázi nemáte a jde o první čtečku a karty si budete přidávat jen ručně, tak tato podmínka není nutná).

Níže jsou uvedeny parametry pro ruční nastavení čtečky pro případ, že by automatická konfigurace nefungovala, nebo potřebujete čtečku nastavit jinak.

Port čtečky:

  • meziklávesnicová: Tento typ čtečky se chová jako další připojená klávesnice. Při načtení karty tedy rychle „napíše“ číslo čipu a v závislosti na typu a popř. konfiguraci čtečky přidá před a za číslo čipu zadané znaky. Na konci zpravidla posílá každá čtečka znaky CR a LF (enter), na začátku lze u některých čteček zadat znak, který se má poslat před číslem čipu, aby počítač snáze určil, že se nejedná o běžný vstup z klávesnice. ISKAM4 obsluhuje čtečku pomocí tzv. Windows hooks, takže dokáže rozeznat ze které klávesnice vstup pochází. Proto musíte v konfiguraci pouze vybrat „klávesnici“, která představuje Vaši čtečku. Někdy je to poznat podle názvů ovladačů, ale častěji ne - nejlepší je se do seznamu podívat ještě před instalací čtečky a po instalaci najdete v seznamu jednu položku navíc a to je ta správná. Další možností je využít logování a ISKAM tak při stisknutí klávesy popř. načtení karty ukáže v logovacím okně ID-čko klávesnice, ze kterého vstup pochází. To umožňuje snadno detekovat správnou „klávesnici“.
  • sériová: je zapotřebí vyplnit odpovídající port (např.: COM1)

  • PC/SC: je potřeba zadat přesný název čtečky. Pro snazší nastavení Vám ISKAM nabízí seznam PC/SC čteček dostupných na daném počítači, takže stačí vybrat v roletce tu správnou. Někdy se jedna čtečka chová jako více různých zařízení, pak je potřeba to buď zkusit, nebo se podívat do dokumentace příslušného HW. Funkčnost jsme ověřovali na čtečce ACR1251. Alternativně lze použít postup s použitím emulátoru.

Po nastavení a uložení je nutné ISKAM vypnout a zapnout, aby se změny projevily.

Tip: Instalace čtečky PCR340, Instalace čtečky OMNIKEY 5427 CK, ACS ACR122U-A9 a další PC/SC čtečky

Upozornění: pokud máte k PC připojeno více čteček čipových karet, pak si dejte pozor na vzájemné rušení (interferenci) čteček. Doporučujeme minimální vzdálenost mezi čtečkami 0,5m, čím více, tím lépe.

Zákaznický display se pro počítač vždy chová jako sériový port (obvykle mají připojení na USB, ale instalují si (nebo musíte nainstalovat) převodník na COM port). Ve vlastnostech terminálu tedy stačí zadat číslo portu (takže např. „COM3“), kde je display připojen.

Zákaznické displeje různých výrobců mají různé komunikační protokoly, prakticky všechny však dávají možnost volby, jakým protokolem se s nimi budete „bavit“. ISKAM používá mód původně vyvinutý pro displej DSP800, takže v uživatelském manuálu k displeji vyhledejte nastavení přepínačů (bývají buď dole v noze displeje, nebo ve spodní části „hlavy“ displeje nebo z jeho zadní strany zpravidla zakryté krytkou) pro tento komunikační mód. Rychlost komunikace musí být 9600 baudů, i toto je nutné u některých displejů nastavit pomocí přepínačů. Po změně nastavení je potřeba displej vypnout a znovu zapnout - na displeji se obvykle krátce zobrazí jak komunikační mód, tak rychlost komunikace a některé další parametry.

Např. pro displej BIXOLON BCD-1100 je potřeba na DIP-SW1 zapnout přepínače 7 a 8, na DIP-SW2 nic.

ISKAM umožňuje komunikovat s účtenkovými tiskárnami buď pomocí běžného Windows ovladače (ISKAM sestaví grafickou podobu tisku a pošle je do fronty tiskárny), nebo prostřednictvím POS.NET. Protože POS.NET není výrobci tiskáren plně podporován a problémy s kompatibilitou se časem zvětšují, rozhodli jsme se podporu tisku přes POS.NET opustit. Pokud tedy POS.NET ovladače z ISKAMu používejte, přejděte prosím na tisk prostřednictvím ovladačů Windows.

Samotné nastavení tisku přes ovladače Windows je jednoduché. Nainstalujte tiskárnu (pravděpodobně k tomu dojde automaticky po připojení tiskárny k počítači), spusťte ISKAM na daném počítači a otevřete dialog Tento terminál. V sekci pro účtenkovou tiskárnu vyberte v roletce odpovídající název. Můžete rovněž specifikovat, kolik znaků na řádek chcete tisknout (upraví se podle toho šířka znaků písma) a jak vysoký chcete font. Toto nastavení umožňuje doklady např. zmenšit tak, aby byla omezena spotřeba papíru.

Pokud je přes tiskárnu připojena i pokladní zásuvka, tak na stránce http://keyhut.com/popopen4.htm nebo v dokumentaci k tiskárně najdete řídicí sekvenci, která se používá pro otevření pokladní zásuvky. Sekvenci zadejte jako posloupnost kódů znaků zadaných dekadicky a oddělených čárkou, tj. přesně tak, jak je uvedena na výše uvedené stránce. Např. pro tiskárnu Epson TM-T88IV je potřeba zadat kód „27,112,48,55,121“.

Po uložení změn nezapomeňte tisk a popř. i otevření pokladní zásuvky otestovat.

Pozn.: Všechny hodnoty lze vyplnit i otevřením vlastností terminálu z jiného počítače s ISKAMem, jen nebudete mít k dispozici roletu s výběrem tiskáren. Upozorňujeme, že název tiskárny je nutné zadat přesně tak, jak je pojmenována ve Windows!

Čtečky dokladů umožňují rychlé a efektivní odbavení zejména hotelových klientů díky tomu, že dokáží rychle a spolehlivě přečíst tzv. strojově čitelná data v občanských průkazech a pasech. Tím je mj. zajištěno, že budete mít v databázi správné číslo dokladu příslušného klienta a vyhnete se tak případným potížím ze strany cizinecké policie. Je však dobré vědět, že strojově čitelná data dokladu obsahují jen relativně málo informací - jde především o jméno (jména, někdy jen iniciály dalších jmen), příjmení, číslo dokladu, datum narození a datum vystavení/expirace dokladu a vystavující stát. Na některých českých nebo slovenských dokladech bývá i rodné číslo, ale poslední verze jej již neobsahují. Pohlaví majitele je také jen na některých dokladech (např. německé občanské průkazy jej neobsahují). To znamená, že po načtení dokladu je nutné načtená data zkontrolovat a popř. doplnit (např. adresu, pokud je to vyžadováno).

Strojově čitelná data obsahují všechny údaje v latince (i pro doklady ze zemí, kde se latinka nepoužívá) a to bez diakritiky. ISKAM se na základě podoby se jmény v databázi pokouší případnou diakritiku doplnit (takže JIRI bude s největší pravděpodobností Jiří). Tato funkce by měla celkem spolehlivě fungovat pro běžná jména a nejběžnější příjmení, ale i tak je možné, že budete muset údaje doplnit.

Velkou výhodou je naopak fakt, že pokud se klient přijede ubytovat opakovaně, tak se díky dokladu snadno nalezne již existující záznam a nemusíte tak data pořizovat znovu. Čtečka dokladů funguje ve všech vyhledávacích okénkách na klienta (klienta najde nebo vytvoří a vybere). Pokud při načtení dokladu není kurzor v žádném vyhledávacím okénku na klienta, tak se zobrazí do nové záložky karta načteného klienta.

Čteček existuje řada druhů, jejich použití je podobné. Obvykle je výrobce opatřuje nějakým ovladačem, popř. obslužnou utilitou, která zajišťuje, že se pro nadřazenou aplikaci (tedy ISKAM) chová jako virtuální sériový port.

Tip: Funkčnost máme ověřenou pro cenově dostupnou čtečku od firmy Access typu OCR315.

Tato funkce je aktuálně k dispozici v experimentální podobě. Řada počítačů (zejména notebooků) je dnes vybavena čtečkou kontaktních čipů vyhovujících standardu CCID a tyto čtečky umějí přečíst i čipové občanské průkazy. Tyto čtečky jsou rovněž poměrně dostupné i pro dodatečné vybavení počítače na recepci. V ČR jsou dnes všechny nově vydávané občanské průkaz s čipem, lze tedy očekávat, že stále více klientů bude přijíždět s čipovými občanskými průkazy. V čipu je vždy uložen technický certifikát (pozor, nezaměňovat s podpisovým certifikátem držitele, ten tam být nemusí) a tento certifikát obsahuje všechny údaje, které jsou na kartě fyzicky vytištěny, tj. např. i adresu držitele.

Funkce je pouze experimentální z toho důvodu, že byla testována jen s jedním typem čtečky, a také proto, že struktura dat v certifikátu není oficiálně veřejná, státní správa ji tedy může kdykoliv změnit, i když to příliš neočekáváme. Je rovněž pravděpodobné, že jiné státy mají podobný systém v čipových občanských průkazech (např. Estonsko, Belgie), ale i v těchto případech jsou detaily neveřejné a nemáme tak tedy jak ověřit, zda to bude fungovat také, nebo ne.

Pro hladší fungování funkce je lepší, když se karta (čipový občanský průkaz) nepřidává jako Plug&Play zařízení do Windows. Opakované přidávání a odebírání zařízení zanechává stopy v systému, které se postupně nabalují a navíc to čtení zdržuje. Doporučujeme tedy čtení vypnout, což lze udělat přes gpedit.msc nebo úpravou registrů, vše je popsáno na stránkách Microsoftu. Zápis do registru lze provést i tlačítkem v ISKAMu, je však nutné ISKAM spustit jako správce. Změny se projeví až po restartu počítače.

Informace o nastavení čtečky naleznete zde.

Téma je podrobně popsané na samostatné stránce.

Pro výdej stravy a restaurační provoz je vhodné doplnit pokladnu monitorem s dotykovou vrstvou. Monitor je obvykle potřeba zkalibrovat. U různých výrobců k tomu slouží různé programy a utility.

  • napoveda_iskam_4/instalace/nastaveniterminalu.txt
  • Poslední úprava: 2021/10/13 15:15
  • autor: dubpetr